Konkurenční doložka: Co vám povoluje a zakazuje zákoník práce?

Písemná forma

Konkurenční doložka, upravena v zákoníku práce, omezuje vaše možnosti pracovat pro konkurenci po skončení pracovního poměru. Pro platnost této doložky je nezbytná písemná forma. Nestačí tedy pouhý ústní slib, ale je nutné, aby byla doložka součástí pracovní smlouvy nebo dodatku k ní. Písemná forma chrání obě strany. Zaměstnavatel má jistotu, že doložka bude vymahatelná, a zaměstnanec má možnost se s ní detailně seznámit a zvážit její dopady. Zákoník práce dále stanoví, že doložka musí být sjednána srozumitelně a určitě. Musí z ní jasně vyplývat, jaká činnost je omezena, na jakém území a po jakou dobu. V opačném případě hrozí, že bude prohlášena za neplatnou.

Zaměstnanec starší 18 let

V případě zaměstnance staršího 18 let upravuje konkurenční doložku zákoník práce v § 310 a násl. Konkurenční doložka omezuje zaměstnance v jeho možnostech po skončení pracovního poměru. Zaměstnanec se zavazuje, že nebude vykonávat činnost, která je shodná s činností zaměstnavatele nebo která s ní souvisí a mohla by zaměstnavatele poškozovat. Aby byla konkurenční doložka platná, musí být písemná, sjednána na dobu určitou, maximálně však na jeden rok, a zaměstnavatel se v ní musí zavázat k poskytnutí přiměřeného finančního vyrovnání. Výše tohoto vyrovnání nesmí být nižší než průměrný měsíční výdělek zaměstnance za dobu trvání konkurenční doložky. Zaměstnanec by si měl uvědomit, že porušením konkurenční doložky se vystavuje riziku soudního sporu a povinnosti nahradit zaměstnavateli způsobenou škodu.

Konkurenční doložka omezuje zaměstnance i po skončení pracovního poměru. Zákoník práce v § 310 a násl. stanoví podmínky pro její platnost a omezení, která nesmí překračovat.

Božena Černá

Ochrana oprávněných zájmů

Ochrana oprávněných zájmů zaměstnavatele je jedním z hlavních důvodů existence konkurenční doložky v zákoníku práce. Tato doložka umožňuje zaměstnavateli omezit některé činnosti zaměstnance po skončení pracovního poměru, pokud by tyto činnosti mohly ohrozit jeho oprávněné zájmy. Mezi oprávněné zájmy zaměstnavatele patří zejména jeho know-how, obchodní tajemství, klientská základna a další informace, které mu dávají konkurenční výhodu.

Zákoník práce však nestanovuje přesnou definici oprávněných zájmů a ponechává jejich posouzení na judikatuře. Obecně lze říci, že ochrana se vztahuje na informace, které jsou pro zaměstnavatele skutečně cenné, nejsou veřejně dostupné a zaměstnavatel vynaložil přiměřené úsilí k jejich utajení. Konkurenční doložka by měla být vždy přiměřená a neměla by nepřiměřeně omezovat zaměstnance v jeho dalším pracovním uplatnění.

Jasně definované omezení

Zákoník práce jasně definuje, co je přípustné a co už ne. Konkurenční doložka musí být vždy písemná a sjednaná srozumitelně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel v ní nesmí zneužívat své postavení a nepřiměřeně omezovat vaše budoucí možnosti. Omezení se týká pouze činností, které jsou shodné s činností zaměstnavatele a pouze v místech, kde pro něj reálně působí. Důležité je zmínit, že konkurenční doložka se sjnává na dobu maximálně jednoho roku po skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel vám za dodržení doložky musí poskytnout přiměřené peněžité vyrovnání, jehož výše by měla odpovídat hodnotě omezení. Minimální výše tohoto vyrovnání činí alespoň polovinu vašeho průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání omezení.

Přiměřená doba trvání

Zákoník práce nestanovuje přesnou maximální možnou dobu trvání konkurenční doložky. Soudní praxe však jasně ukazuje, že doba trvání konkurenční doložky musí být přiměřená. Co to znamená v praxi? Soud při posuzování přiměřenosti zohledňuje řadu faktorů, jako je například druh práce, kterou zaměstnanec vykonával, přístup k důvěrným informacím a pozice, kterou zastával. Obecně platí, že čím vyšší pozice a citlivější informace, tím delší konkurenční doložka může být sjednána. V případě, že soud shledá konkurenční doložku jako nepřiměřeně dlouhou, může ji prohlásit za neplatnou. Pro zaměstnance to znamená, že se na něj omezení ze strany bývalého zaměstnavatele nevztahují a může bez obav začít pracovat pro konkurenci.

Finanční kompenzace

Zákoník práce stanovuje, že zaměstnanci náleží za dodržení konkurenční doložky finanční kompenzace. Výše této kompenzace musí činit alespoň polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc dodržování konkurenční doložky, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnavatel a zaměstnanec se ovšem mohou dohodnout i na vyšší kompenzaci. Důležité je zdůraznit, že finanční kompenzace není odměnou za to, že zaměstnanec po skončení pracovního poměru nepracuje pro konkurenci. Jde o kompenzaci za omezení jeho možnosti uplatnění na trhu práce. Zaměstnanec má totiž po skončení pracovního poměru právo svobodně si zvolit zaměstnání. Pokud mu v tom brání konkurenční doložka, má právo na kompenzaci. Finanční kompenzace se vyplácí zpravidla měsíčně pozadu, a to po celou dobu trvání konkurenční doložky. Zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou dohodnout i na jiném způsobu výplaty. V případě, že zaměstnanec poruší konkurenční doložku, je povinen vrátit poměrnou část finanční kompenzace.

Maximální délka 1 rok

Zákoník práce jasně stanovuje maximální délku trvání konkurenční doložky, a to na jeden rok od skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel tedy nemůže požadovat dodržování konkurenční doložky po dobu delší než 12 měsíců od okamžiku, kdy zaměstnanec přestal pro něj pracovat. Tato lhůta je stanovena jako maximální a je na smluvních stranách, aby se dohodly na kratší době trvání závazku. Důležité je zmínit, že konkurenční doložka musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. V případě sporu o platnost či výklad konkurenční doložky je na zaměstnavateli, aby prokázal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky.

Neplatnost v určitých případech

Konkurenční doložka, upravená v zákoníku práce, omezuje vaše možnosti pracovat pro konkurenci po skončení pracovního poměru. Zákoník práce však pamatuje i na situace, kdy je konkurenční doložka neplatná. Neplatnost nastává automaticky, pokud vám zaměstnavatel nevyplatí přiměřené peněžité vyrovnání za ztrátu pracovních příležitostí. Tato kompenzace musí být sjednána v písemné formě a musí činit alespoň polovinu vašeho průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání omezení. Neplatnost se také vztahuje na případy, kdy vás zaměstnavatel z pracovního poměru sám propustí, s výjimkou propuštění z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Pamatujte, že i když konkurenční doložka splňuje všechny zákonné podmínky, soud ji může prohlásit za neplatnou, pokud by vám v důsledku jejího dodržení hrozila závažná újma. Vždy je vhodné konzultovat obsah a dopady konkurenční doložky s odborníkem, například s právníkem specializujícím se na pracovní právo.

Možnost odstoupení zaměstnavatelem

Zákoník práce umožňuje i zaměstnavateli odstoupit od konkurenční doložky. Nestanoví-li konkurenční doložka jinak, může zaměstnavatel od doložky odstoupit ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy s ním zaměstnanec pracovní poměr skončil. Odstoupení od konkurenční doložky musí být písemné a musí být doručeno zaměstnanci. V případě pochybností o tom, zda konkurenční doložka splňuje zákonné podmínky, se doporučuje obrátit se na odborníka, například advokáta specializujícího se na pracovní právo.

Soudní přezkum

V případě sporu o platnost, obsah nebo rozsah konkurenční doložky přichází na řadu soudní přezkum. Zaměstnanec nebo zaměstnavatel se tak mohou obrátit na soud, pokud se domnívají, že došlo k porušení jejich práv. Soud v takovém případě posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro platnost konkurenční doložky, zejména zda je konkurenční doložka dostatečně určitá, přiměřená a sjednaná v souladu se zákoníkem práce. Soud také zkoumá, zda zaměstnavatel skutečně poskytl zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za omezení jeho konkurenční činnosti. Pokud soud shledá, že konkurenční doložka není platná, prohlásí ji za neplatnou a zaměstnanec není povinen ji dodržovat. V opačném případě může soud uložit zaměstnanci povinnost zdržet se konkurenční činnosti v souladu s doložkou a případně i nahradit zaměstnavateli škodu, která mu porušením doložky vznikla.

Konkurenční doložka v zákoníku práce

Vlastnost	Popis
Maximální délka trvání	1 rok od skončení pracovního poměru (§ 310 odst. 1 zákoníku práce)
Písemná forma	Povinná (§ 310 odst. 1 zákoníku práce)
Přípustnost u mladistvých	Nepřípustná (§ 310 odst. 3 zákoníku práce)
Povinnost zaměstnavatele poskytnout přiměřené zadostiučinění	Ano, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění doložky (§ 310 odst. 2 zákoníku práce)

Dopady na zaměstnance

Konkurenční doložka v zákoníku práce má nemalé dopady i na zaměstnance. Na jedné straně jim dává jistotu, že po skončení pracovního poměru nebudou čelit nekalé konkurenci ze strany bývalého zaměstnavatele. Na straně druhé omezuje jejich možnosti uplatnění na trhu práce. Zaměstnanec vázaný konkurenční doložkou nemůže po určitou dobu pracovat pro konkurenci svého bývalého zaměstnavatele, a to ani v případě, že by se k novému zaměstnání dostal náhodou a bez aktivního vyhledávání. Porušení konkurenční doložky ze strany zaměstnance může mít za následek povinnost nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu, a to až do výše odstupného, na kterém se strany dohodly. V praxi to znamená, že zaměstnanec, který poruší konkurenční doložku, se vystavuje riziku vysoké finanční ztráty. Proto je důležité, aby si zaměstnanci před podpisem pracovní smlouvy obsahující konkurenční doložku důkladně promysleli, zda jsou ochotni akceptovat omezení, která z ní pro ně plynou.

Vyjednávání podmínek

Zákoník práce v § 310 a navazujících upravuje konkurenční doložku. Ta omezuje vaše možnosti po skončení pracovního poměru, abyste nemohli konkurovat svému bývalému zaměstnavateli. Zaměstnavatel vám ale za toto omezení musí poskytnout přiměřené finanční vyrovnání. Jeho výše se odvíjí od délky trvání konkurenční doložky a vašeho průměrného výdělku. Zákoník práce nestanovuje přesnou výši vyrovnání, proto je důležité si tuto záležitost ohlídat a v případě potřeby o ní se zaměstnavatelem aktivně vyjednávat. Nebojte se argumentovat svými znalostmi, zkušenostmi a kontakty, které by pro konkurenci mohly být cenné. Pamatujte, že konkurenční doložka musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.

Odmítnutí doložky

Zaměstnanec má právo odmítnout uzavření konkurenční doložky, a to i v případě, že jsou splněny všechny zákonné podmínky. Zaměstnavatel nemůže zaměstnance k podpisu nutit a nemůže z jeho odmítnutí vyvodit žádné sankce. Pokud zaměstnanec konkurenční doložku odmítne, nejedná se o důvod k výpovědi ani k jinému znevýhodnění. Je však důležité, aby zaměstnanec své odmítnutí sdělil zaměstnavateli jasně a srozumitelně, nejlépe písemnou formou. V praxi se stává, že zaměstnanci podepisují konkurenční doložky bez řádného prostudování nebo bez pochopení jejich obsahu a důsledků. Je proto důležité, aby si zaměstnanci uvědomili svá práva a v případě nejasností se obrátili na odborníka, například na advokáta specializujícího se na pracovní právo. Odborník jim může pomoci s posouzením obsahu konkurenční doložky a s formulací případného odmítnutí. Důležité je také pamatovat na to, že i v případě, že zaměstnanec konkurenční doložku podepíše, může ji soud později prohlásit za neplatnou, pokud by byla v rozporu se zákonem nebo dobrými mravy.