Kolik dní dovolené za měsíc práce?

Základní nárok: 2 dny dovolené

V České republice má každý zaměstnanec ze zákona nárok na dovolenou. Základní nárok činí 4 týdny dovolené za rok. Pokud si to rozdělíme na měsíce, vychází nám nárok na dovolenou za měsíc v délce 2 dní. To znamená, že za každý odpracovaný měsíc vám u zaměstnavatele přibývají 2 dny dovolené.

Pozor ale na to, že se jedná o hrubý přepočet. Nárok na dovolenou nevzniká za každý kalendářní měsíc, ale až po odpracování alespoň 60 dnů v roce. Dobu 60 dnů si nepředstavujte jako dva měsíce v kuse. Započítávají se vám všechny dny, kdy jste v pracovním poměru u daného zaměstnavatele.

Nárok na dovolenou za měsíc se vám tedy automaticky nepřičítá k prvnímu dni následujícího měsíce. Vzniká vám až po odpracování potřebné doby.

Plný úvazek versus zkrácený úvazek

Zaměstnanci na plný úvazek mají obvykle nárok na 20 dní dovolené za rok. U zaměstnanců na zkrácený úvazek se dovolená počítá poměrně k odpracované době. Nárok na dovolenou za měsíc se tak liší podle toho, kolik dní v týdnu zaměstnanec pracuje. Jaký je nárok na dovolenou za měsíc práce, se určuje tak, že se celkový počet dní dovolené vydělí 12 měsíci v roce. Například zaměstnanec pracující na poloviční úvazek, tedy 20 hodin týdně, bude mít nárok na polovinu dovolené oproti zaměstnanci na plný úvazek. To znamená, že bude mít nárok na 10 dní dovolené za rok. Nárok na dovolenou vzniká postupně během roku a zaměstnanec ho může začít čerpat po odpracování alespoň 60 dnů u daného zaměstnavatele. Zaměstnavatel by měl při plánování dovolené zohlednit jak provozní důvody, tak i přání zaměstnance.

Poměrná část dovolené

V případě, že zaměstnanec nepracuje u zaměstnavatele celý kalendářní rok, má nárok na poměrnou část dovolené. Tato se vypočítá tak, že se nárok na dovolenou za celý rok vydělí počtem kalendářních měsíců v roce (12) a vynásobí se počtem kalendářních měsíců, po které zaměstnanec v daném roce konal práci.

Nárok na dovolenou za měsíc se tedy rovná jedné dvanáctině ročního nároku. Pokud například zaměstnanci vznikl nárok na 4 týdny dovolené (20 dní), pak jeho nárok na dovolenou za každý celý odpracovaný měsíc činí 1,66 dne (20 dní / 12 měsíců = 1,66 dne).

Je důležité si uvědomit, že nárok na dovolenou vzniká za každý celý kalendářní měsíc výkonu práce. To znamená, že pokud zaměstnanec nastoupil do práce například 15. května, nevzniká mu za květen nárok na dovolenou. Nárok mu vznikne až po odpracování celého června.

Neodpracovaný celý měsíc

V případě, že zaměstnanec nepracoval celý kalendářní měsíc, má nárok na poměrnou část dovolené. Výpočet nároku na dovolenou za neodpracovaný měsíc se řídí zákoníkem práce. Nárok na dovolenou vzniká za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru, ve kterém zaměstnanec odpracoval alespoň 15 dnů. Pokud zaměstnanec neodpracoval v daném měsíci alespoň 15 dnů, nárok na dovolenou mu za tento měsíc nevzniká. Pro výpočet poměrné části dovolené se vychází z počtu kalendářních dnů v daném měsíci a z počtu dnů, kdy pracovní poměr trval. Pokud například pracovní poměr trval od 10. do 31. ledna, zaměstnanci vzniká nárok na 22/31 dovolené za leden.

Nárok na dovolenou se v České republice počítá za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru, ne za odpracované dny.

Zdeněk Dvořáček

Zvláštní pravidla a výjimky

Existují i situace, kdy se standardní pravidla pro výpočet dovolené neuplatní. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají nárok na dovolenou v poměru k odpracované době. Pokud tedy někdo pracuje na poloviční úvazek, má nárok na polovinu zákonné dovolené, tedy 2 týdny. Učitelé mají ze zákona nárok na 8 týdnů dovolené. Nárok na dovolenou vzniká postupně během roku a je závislý na odpracované době. Za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru vzniká zaměstnanci 1/12 ročního nároku na dovolenou. Pokud pracovní poměr netrvá po celý kalendářní měsíc, nárok na dovolenou vzniká za každý odpracovaný den v délce 1/52 ročního nároku.

Dovolená u různých smluv

Nárok na dovolenou se liší v závislosti na typu uzavřené pracovní smlouvy. Zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr mají nárok na nejméně 4 týdny dovolené za rok. Tento nárok vzniká postupně s odpracovanou dobou. Za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého pracovního poměru u téhož zaměstnavatele vzniká zaměstnanci nárok na jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Nárok na dovolenou za měsíc práce tak činí 2 dny, respektive 16 hodin při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Zaměstnanci s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti nárok na dovolenou nemají. V případě těchto smluv je ale možné sjednat si s zaměstnavatelem dovolenou individuálně v rámci odměny za práci.

Nároky během zkušební doby

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, během kterého si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. I když se jedná o specifické období, nárok na dovolenou během něj nevzniká automaticky po odpracování celého měsíce, jak je tomu u standardního pracovního poměru. Nárok na dovolenou za měsíc práce během zkušební doby je upraven zákoníkem práce a liší se od běžného nároku. Zaměstnanec má nárok na jednu dvanáctinu dovolené za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru v daném kalendářním roce. To znamená, že pokud zkušební doba trvá například tři měsíce, nevzniká zaměstnanci nárok na celou třetinu dovolené, ale pouze na poměrnou část za každý celý kalendářní měsíc. Je důležité si uvědomit, že nárok na dovolenou během zkušební doby je minimální zákonný nárok a zaměstnavatel může ve smlouvě nebo vnitřním předpisu stanovit i příznivější podmínky. Vždy je proto vhodné se s podmínkami čerpání dovolené během zkušební doby seznámit předem, a to nejlépe ještě před podpisem pracovní smlouvy.

Dovolená a ukončení pracovního poměru

Při ukončení pracovního poměru má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené za odpracované měsíce. Nárok na dovolenou za měsíc se vypočítá tak, že se celkový počet dní dovolené za kalendářní rok vydělí 12. Pokud pracovní poměr trval kratší dobu než jeden rok, má zaměstnanec nárok na jednu dvanáctinu dovolené za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. Za odpracovaný měsíc se přitom považuje i měsíc, ve kterém zaměstnanec odpracoval alespoň 15 dnů. Zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené i v případě, že pracovní poměr ukončí sám.

Nevyčerpaná dovolená

Každý zaměstnanec se těší na dovolenou. Kolik dní volna nám ale vlastně náleží? Základní nárok na dovolenou činí 4 týdny za rok. Někteří zaměstnavatelé ale poskytují dovolenou delší, například 5 týdnů. To se pak uvádí v pracovní nebo kolektivní smlouvě. A jak je to s nárokem na dovolenou za měsíc? Ten se vypočítá tak, že se délka dovolené v týdnech vydělí 12. Pokud má tedy někdo nárok na 4 týdny dovolené, za každý odpracovaný měsíc mu vznikne nárok na 1/12 z celkové dovolené, tedy na 2 dny (4 týdny / 12 měsíců x 20 pracovních dní v měsíci / 4 týdny = 1,66 dne, zaokrouhluje se na 2 dny). Je důležité si uvědomit, že nárok na dovolenou vzniká až po odpracování alespoň jednoho měsíce.

Délka pracovního poměru	Nárok na dovolenou za měsíc (v pracovních dnech)
1 rok a méně	2 dny
Více než 1 rok	2,5 dne

Sdílení znalostí a další kroky

Doufám, že vám tyto informace pomohly lépe porozumět vašemu nároku na dovolenou. Nezapomeňte, že sdílení znalostí je důležité. Pokud máte kolegy, kteří si nejsou jisti svými právy, sdílejte s nimi tento článek. Společně se můžeme ujistit, že všichni dostáváme to, na co máme ze zákona nárok.

A nezapomeňte, dovolená je od toho, abyste si odpočinuli a načerpali nové síly! Nebojte se ji využít naplno.